Díl IV.

1947–1951: Závěrečná etapa migrací a nová realita pohraničí

Chronologickou dokumentaci prvních poválečných let završuje IV. díl, který je věnován období let 1947 až 1951.

V této fázi se již tempo migračních proudů ve srovnání s předcházejícími dvěma poválečnými roky znatelně zvolnilo. Poměry v sídelních oblastech se začaly stále více konzolidovat, nicméně opravdovému návratu do normálního stavu stály v cestě některé významné faktory. K nim patřilo jednak velké sucho panující v roce 1947, dále rostoucí počet novoosídlenců, kteří se rozhodli pohraničí zase opustit, ale i vyostřující se politická atmosféra, která vyvrcholila únorovým komunistickým převratem. „Únor“ měl v pohraničí místy dost specifický průběh, který je blíže nastíněn pomocí vybraných dokumentů. Také represe (včetně prostředků používaných v rámci sídelní politiky) namířené vůči zdánlivým či skutečným politickým odpůrcům nového režimu se v pohraničních lokalitách vyznačovaly určitými odlišnými formami, jež byly dosud jen velmi málo zkoumané.

Na rozdíl od předchozích edičních dílů zaujímá ve IV. dílu větší prostor dokumentace obecné situace v daných sídelních oblastech a vyústění „zakladatelského“ osídlovacího období (mj. masové přerozdělování konfiskovaného majetku v nezemědělském sektoru v letech 1948–1951). Pozornosti však neunikají ani specifické poměry, v nichž se nadále ocitali osoby považované až do konce čtyřicátých let za „státně nespolehlivé“, tedy především Němci a Maďaři. K hlavním tématům v tomto ohledu patří tzv. rozptyl Němců z pohraničí do vnitrozemí a další snahy o jejich rychlou asimilaci, nadále probíhající vysídlování a úsilí o jeho obnovení ve větší intenzitě, slučování rodin, odchody do exilu a různé formy více či méně samovolného přechodu hranic. Dokumentaci „německé tematiky“ dovršuje zevrubné sledování geneze a prosazování nového přístupu státní moci vůči německým obyvatelům, kteří zůstali v Československu, ať už dobrovolně nebo pod tlakem okolností. Tato změna přístupu se začala zřetelně projevovat většinou až od podzimu roku 1949. Analýza interních a důvěrných diskuzí mezi ministerskými úředníky a výše postavenými politiky však dokládá, že postupné uvolnění v zacházení s německými obyvateli mělo své kořeny v předchozím období počínajícím zhruba na podzim roku 1946.

IV. díl zpřístupňuje celkem 738 archivních dokumentů (včetně přiloženého CD-ROM). Obsahuje také historický úvod podávající ucelený přehled o publikovaných pramenech a hlavních vývojových tendencích. Publikaci doplňují referenční pomůcky usnadňující rychlý přístup k hledaným informacím, fotografie a mapová příloha. Přibližný rozsah tištěné knihy: 700 s.