Příprava dokumentace o celkovém rozsahu přesahujícím 5 000 knižních stran (při zohlednění dokumentů publikovaných pouze elektronicky je třeba připočíst ještě dalších cca. 60 % z tohoto stránkového rozsahu navíc) je velmi náročným úkolem, zvlášť pokud zohledníme podmínky, v nichž Edice VNPČP vzniká.
Od prvních dnů práce na edici stojí její autoři před dvěma hlavními překážkami:
I když je úspěšná realizace tohoto edičního počinu sama o sobě značnou výzvou, pracujeme již nyní na dalších publikacích, které tematicky s látkou Edice VNPČP přímo souvisí. V květnu 2012 vzniklo občanské sdružení Conditio humana, které se věnuje vzdělávací činnosti a především vydávání knih k tématu vztahů mezi obyvateli střední Evropy v moderních dějinách a současnosti. Všechny další svazky Edice VNPČP vyjdou už v rámci spolupráce mezi sdružením Conditio humana a Nakladatelstvím Zdeněk Susa.
Publikační portfolio Conditio humana zahrnuje vedle Edice VNPČP několik dalších edičních řad – v první fázi monografie, příručky a biografická svědectví. Mezi jednotlivými svazky, které se nachází v různém stádiu přípravy, je i několik publikací, které slouží k prohloubení a ucelení poznatků obsažených v Edici VNPČP. Na tomto místě můžeme stručně naznačit, o jaké práce se bude jednat:
Výstupem má být výběrová bibliografie zachycující poprvé velkou většinu publikací (odborných, laických, vzpomínkových a dalších), které od roku 1945 vyšly v Československu/České republice a v zahraničí k tématům, která jsou zdokumentována v rámci Edice VNPČP (ke genezi, vlastnímu průběhu a bezprostředním následkům poválečných migrací). Rukopis této publikace, která má být vydána dvojjazyčně (česky a německy), vzniká již od konce devadesátých let a stále do něj doplňujeme nově vydanou literaturu. V současnosti rukopis zahrnuje přesné bibliografické údaje k více než 5 000 položkám a jeho aktuální rozsah činí 387 stran. Součástí bibliografie jsou i kapitoly obsahující základní literaturu k paralelně probíhajícím procesům v jiných zemích a teritoriích střední, východní a jihovýchodní Evropy.
V poměrně pokročilém stadiu se nachází také naše práce na sestavení statistické příručky, která bude zahrnovat co nejkompletnější přehledy o všech transportech, v jejichž rámci byly v letech 1945 až 1951 vysídlovány z území Československa osoby považované za Němce. V této publikaci budou poprvé společně prezentovány údaje jak z českých, tak i německých archivů. Vycházíme přitom z originálních záznamů úředních míst, která v dané době průběh transportů přímo řídila (odsunové oddělení Ministerstva vnitra ČSR, zemská správa pro uprchlíky v Bavorsku, civilní a vojenské orgány v Sovětském okupačním pásmu aj.).
Ve většině případů bude tedy možné sledovat celý průběh konkrétního vysídleneckého transportu z výchozího místa přes hraniční stanici až do cílové destinace, včetně základních dat o počtu vysídlenců (s rozlišením, jde-li o ženy, muže a děti), o pobytech ve sběrných táborech atd. Na rozdíl od obdobných přehledů, které byly vydávány v západním Německu již od druhé poloviny čtyřicátých let 20. století, bude příručka obsahovat nejen transporty „postupimského“ odsunu z roku 1946, ale i známé pěší pochody ze stěžejní fáze „divokého odsunu“ z předchozího roku a přesuny v rámci tzv. dodatečného vysídlení probíhajícího až do roku 1951. Novinkou bude i skutečnost, že v této dokumentaci nebudou uváděny jen transporty směřující do západních okupačních zón Německa, resp. do SRN, ale i do Sovětského okupačního pásma (NDR). Publikace zahrnuje také zvláštní přehledy transportů německých antifašistů a další statistické údaje k celkovému počtu vysídlených osob v určitých obdobích.
Celá řada statistických materiálů nemohla být pro svůj větší rozsah do hlavních dílů Edice VNPČP zahrnuta (a to ani do počítačové aplikace). Přesto by byla velká škoda je neuveřejnit, protože tyto přehledy obsahují často velmi cenné údaje a mohou tak obohatit nejen další historický výzkum, ale i různé laické rešeršní záměry. I tato příručka má být vydána dvojjazyčně, na rozdíl od předchozí zmíněné se však zaměřuje na pobyt Němců na území Československa od konce nacistické okupace až do roku 1953, kdy definitivně odezněla „odsunová politika“ a přístup k Němcům začal být určován snahou o jejich integraci v rámci majority. Zde prezentované statistické tabulky budou řazeny do pěti tematických kapitol: 1) Početní stav přítomného německého obyvatelstva (většinou podle jednotlivých okresů; informace se opírají o četná interní sčítání a odhady ze strany československých úřadů), 2) Data ke specifickým skupinám německého obyvatelstva, 3) Tábory a věznice, 4) Agenda státního občanství, 5) Retribuce. Publikaci, která bude mít rozsah cca. 400 stran, bude doprovázet mapová příloha a referenční seznamy.
Náš zájem o zacházení s „německou otázku“ v moravské metropoli v prvním poválečném roce jistě nelze vysvětlit pouze faktem, že právě v Brně měl náš projekt od začátku svoji přirozenou „centrálu“. Situace brněnských Němců se, zejména na jaře 1945, vyznačovala ve srovnání s celostátními trendy některými specifiky. Brno bylo prvním českým městem, kde místní činitelé obdrželi již v prvních květnových dnech od představitelů československé vlády a z exilu se vracejícího prezidenta Edvarda Beneše přímé instrukce, co by se s Němci zdržujícími se ve městě mělo stát. Asi ne náhodou to bylo rovněž v Brně, kde se konalo koncem května největší masové vysídlení – tzv. brněnský pochod smrti, v jehož rámci bylo nuceno opustit své domovské město zhruba 20 tisíc osob. Tato akce, která přinesla i nejvyšší počet obětí na životech mezi všemi jednotlivými represivními akty poválečné doby v celém Československu, stojí dodnes na prominentním místě ve veřejném diskurzu, a to nejen v Německu a Rakousku, ale i v Česku. Přesto nebyla dodnes vydána ucelená dokumentace k tématu, která by byla interpretačně vyvážená a splňovala i ostatní odborné náležitosti.
Koncipovaná dokumentace bude mít dvě části. První obsáhne monografické podání tématiky, konkrétně zacházení s Němci v Brně od konce dubna až do konce roku 1945 (s těžištěm v květnu a červnu). Jádro bude tvořit sledování geneze, vlastního průběhu a bezprostředních důsledků brněnského pochodu, pro které jsme značně rozšířili pramennou základnu vytvořenou v rámci předchozího výzkumu. Druhá část bude antologií brněnského tisku ze zmíněného období zahrnující zhruba 130 novinových článků k tématu brněnských Němců. Cílem dokumentace je tedy nejen první důkladné vylíčení tématu, ale i doplnění dosud přístupných svědectví (německých) pamětníků.
Prvnímu období nuceného vysídlení Němců z českých zemí, tzv. divokému odsunu, věnovali oba hlavní editoři Edice VNPČP v minulých letech zvláštní pozornost. Zamýšlena je příprava monografie, která shrne výsledky těchto výzkumů, které zatím nebyly předloženy uceleně v rámci jedné publikace. Tato práce by měla vyjít ve střednědobém výhledu jak v českém znění, tak i v německojazyčné mutaci.
Jedná se o rukopis obsáhlejší studie Adriana von Arburga, která zkoumá úlohu pohraničí v konceptech a realizované politice českých komunistů v druhé polovině 40. let 20. století, kdy se na dlouhou dobu rozhodovalo o dalším vývoj Sudet. Práce vychází především z analýzy velkého množství zatím neznámých interních materiálů KSČ a doplňuje tak poznatky o představách činitelů této strany, která v pohraniční politice od prvních dnů po druhé světové války jednoznačně dominovala. V popředí stojí otázka, zda měla pohraničí podle představ československých komunistů připadnout úloha zvláštního území, jakési laboratoře pro vybudování nové společnosti v celostátním rámci. Zkoumáno je zároveň sebepojetí organizátorů „kolonizace“. Název studie volně odkazuje na americkou kolonizaci „divokého západu“ a vize J.F. Kennedyho snažící se z jejího dědictví vytvořit nové hnutí pro zřízení spravedlivější společnosti. Publikace má obsahovat zmíněnou studii v německém a českém znění.
V minulých letech sbírali dva z našich editorů vzpomínky Němců, kteří setrvali v Československu alespoň přechodně i po skončení „velkého transferu“po roce 1946. Jedná se o zhruba 100 původních písemných svědectví, která byla sepsána na základě jednotného katalogu otázek pro účely zveřejnění v této plánované publikaci. Vzpomínky nabízejí zajímavé vhledy do méně známých stránek česko-německých vztahů v poválečné době. Mnozí pamětníci popisují své spolužití s Čechy, popř. i s Maďary a Slováky, na místech, kam byli přidělení v rámci pracovního nasazení nebo ve svých původních bydlištích, kam se stěhovali noví osídlenci. Klíčovým tématem vzpomínek je tzv. rozptyl Němců z pohraničí do vnitrozemí, který se uskutečnil mezi roky 1947 až 1950.
Vzhledem k relevanci tématu nejenom pro české dějiny 20. století, ale zejména pro nejnovější dějiny česko-německých vztahů bylo od začátku projektu zamýšleno vydání celé edice i v německojazyčné mutaci. Z personálně-kapacitních a finančních důvodů jsme se však byli až do současnosti nuceni soustředit primárně na přípravu originální české verze.
Přesto zůstává nadále naším záměrem zajistit ve střednědobém výhledu zpracování jednotlivých edičních svazků v německém jazyce, protože německé vydání rezonuje jednoznačně s významnou pozicí, kterou otázky kolem nuceného vysídlení Němců z Východu v současné německé a rakouské společnosti zaujímají. Je třeba si uvědomit, že reflexe tématu se v těchto zemích (a do značné míry i v ostatním zahraničí) tradičně opírá především o sbírané vzpomínky pamětníků. Pohledy z české strany – ať vzpomínky českých pamětníků nebo perspektiva tehdejších československých úřadů – nebyly v těchto diskursech příliš brány v potaz, protože zkrátka nebyly ve větším počtu, resp. systematickým způsobem, v německém jazyce publikovány.
Důsledkem je dodnes politováníhodné zúžení interpretací na osud příslušníků „vlastního“ národa (tedy Němců), zatímco paralelně probíhajícím osudům českých osídlenců a starousedlíků, ale i příslušníků různých menšinových společenství, kteří si také po roce 1945 v Sudetech našli nový domov, není věnována náležitá pozornost. Jako žádoucí se tedy jeví rozšíření historické paměti, k níž by německy vydané svazky naší edice mohli významně přispět. Přitom zůstává zjevné, že realizace německojazyčného vydání bude spojena s potřebou sponzorské podpory a bude zřejmě úkolem na celou řadu dalších let.
Napište nám na info@vnpcp.cz
nebo nás navštivte na Facebooku 
Data © 2011-2015 Conditio humana, o.s. / Nakladatelství Zdeněk Susa, Web & Design © 2011-2015 Vladimír Klaus - AUDREY software.
Všechna práva vyhrazena.
